Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smích

13. 5. 2008

Chci Ti dát svůj rozpustilý smích

 

A chci Ti být ještě blíž

 

Chci najít dotek Tvé dlaně

 

A cítit v očích svých

 

Tvůj úsměv

 

Jak běží krví mou

 

Proplétá se vlasy

 

A dotýká se zpět Tvé krásy

 

Chci najít tajemství

 

Co skrýváš

 

Ve svém těle

 

Zjistit

 

Proč nikdy netváříš se rozmrzele

 

Proč moje tělo hoří

 

Když tvá slova

 

Věty pro mě tvoří

 

Úsměv na rtech mých

 

Proč cítím bolest z Tvé krásy

 

A nedočkám se spásy

 

Dokud Tvůj úsměv nebude jen můj.

 

Na chvilku zastav se

 

A tiše stůj

 

Topící se nebe pozoruj

 

Až uvidíš první hvězdu dnešní noci

 

Objevím se

 

A bude jen ve Tvé moci

 

Králi můj

 

Dát mi do vlasů

 

Tu krásu královen spanilých

 

A pak společný bude ten náš

 

Sluneční a hřejivý

 

Jiskřivý a upřímný

 

Smích.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nemístný smích

(Fredy Kruger, 4. 10. 2008 0:32)

Jeden mnich, se zavěšoval na stromě,
visel, - pobuřoval všechny přítomné !
Křičel .... " já jsem netopýr " !
houkal při tom jako výr !
ještě ... smál se tomu pitomě !